Chci tě - 5. kap.

14. března 2018 v 18:16 | Janey Trafy |  Chci tě
5. Nemocná




S Lawem jsme dorazili domů. Já si dala sprchu a zalezla jsem do postele. Hned jsem usnula, že jsem ani nevěděla, že si Law lehl vedle mě. Okolo sedmé hodiny ranní jsem se probudila s pocitem zimy. Zachumlala jsem se víc do deky. A vzápětí jsem zase usnula. Byla jsem nějak vyřízená. Ale i přesto jsem klepala kosu.
O hodinu později jsem se znovu probudila. Law seděl na posteli, přichystán vstát. Už jsem se chystala Lawa zeptat, co tu dělá, ale mluvila jsem na prázdno. Nebo spíš nemluvila vůbec. Nešlo ze mně vydat žádné slovo.
"Dobré ráno, Janey. Jak ses vyspala?" zeptal se mě Law, jakmile si všiml, že jsem vzhůru. Snažila jsem se mu říct, že nemohu mluvit. Otevírala jsem pusu, ale žádné slovo jsem ze sebe nedostala. Law mě pozoroval. "Jedeme na pohotovost." rozhodl, když mu došlo, že nemohu mluvit. Pokusila jsem se postavit na nohy, abychom jsem se oblékla, ale ztratila jsem balanc, jak jsem byla slabá a spadla zase na postel. Law byl hned u mě. Rukou se dotkl mého čela. "Máš horečku. Hned tě obleču." poznamenal a rychle se oblékl. Pak začal oblékat mě. Bylo trapně, ale neprotestovala jsem. Věděla jsem, že sama to nezvládnu. Law na mě hodil podprsenku, triko, mikinu, kalhotky, rifle, ponožky a pak mě i obul. Law vzal klíče od bytu a od auta. Zamkl byt a vzal mě do náruče a už jsme šli k autu.
Law vyjel a jel na pohotovost, protože obvodní doktorka v sobotu ani neděli nepracuje. Ještěže, že fungovala ta pohotovost.
Přijeli jsme k nemocnici. Law mi pomohl vylézt a uzamkl auto. Znovu mě vzal do náruče a odvedl mě do čekárny pohotovosti. Naštěstí doklady jsme měla u sebe, které mi ještě stačil Law vzít.
V čekárně jsme čekali asi deset minut, dokud nevyšla sestřička. Law ji podal kartu pojištěnce a tak si mě zavolala dál. Law zůstal venku.
Sedla jsem si vedle doktora. Doktor si něco zapisoval do počítače, tak se mi chvilku nevěnoval. Pak se na mě obrátil.
"Dobrý den, co vás trápí?" zeptal se doktor. Rukou jsem naznačila, že nemohu mluvit. "Sestři změřte jí teplotu." požádal sestřičku. Tak vstala a přinesla teploměr. Změřila mi teplot.
"Třicet devět pět." oznámila po chvíli doktorovi.
"Dobře, vyhrňte s tričko." požádal mě doktor. Já jsem poslechla. Doktor si poslechl moje dýchání. "Ještě mi ukažte krk." požádal mě Já jsem poslechla. "Tak je to obyčejná chřipka. Doma zůstaňte v posteli a berte tato antibiotika. Po pár dnech by se to mělo zlepšit." oznámil doktor. Já jsem přikývla. Sestřička orazítkovala recept, na který se doktor podepsal. Pak jsem vyšla ven.
Law seděl v čekárně a klepal nohama. To dělal vždy, když byl nervózní, nebo měl o někoho strach. Jakmile jsem vyšla ven, byl hned u mě.
"Tak co?" zeptal se mě Law. Pak mu došlo, že mu nemohu odpovědět, ale když jsem mu kázala recept, došlo mu, že jsem marod. "Hned to vyzvedneme." řekl a už mě vedl do lékárny, který byla v nemocnici a měla skoro nonstop otevřeno. Vyzvedli jsme recept, šli k autu a jeli domů.
Doma mě Law uložil do postele, já si vzala prášek a lehla jsem si. Hned jsem usnula. Když naši zjistili, co mi je, navštěvovali nás, hlavně mě, každý den. Každým dnem to bylo lepší a lepší. Teplota ustupovala, pomalu jsem začínala i mluvit. Antibiotika zabírala. Po týdnu jsem šla na kontrolu už svému obvodnímu doktorovi, Ten mi oznámil, že už jsem zdravá. Takže jsem se mohla vrátit do práce.
O týden později mě Rina pozvala na panáka. Já s tím souhlasila. Lawovi se to moc nelíbilo, protože se bál, že znovu onemocním. Ale přesto jsem šla.
Sešly jsme se v putyce. Rina tam byla jako první. Čekala před hospodou. Já přijela autobusem. Law mě tam chtě hodit, ale já mu řekla, že to nebude dobré. Teď rozhodně ne. Lawovi to došlo a nakonec souhlasil.
Obě jsme se pozdravily a šli do baru. Sedly jsme si na bar. Rina hned objednala panáka pro každou. Sice jsem to odmítala, že si dám jenom pivo, ale Rina si nedala říct.
"Prý miluje jinou. Pche, jak může vědět, že ona ho miluje? Vždyť je to děvka." zlobila se opilá Rina. Měla v sobě už osm panáků vodku. Já jenom tři. Když pila desátého panáka, tak na baru usnula. Nakonec jsem se maličko i opila já. Měla jsem pět panáků, ale ne natolik,abych jsem měla druhý den okno. Zaplatila jsem za nás oběd. Zavolala taxíka a čekaly jsme před barem. Rinu jsem měla na zádech.
"Janey? Co se tu stalo?" ozval se známý hlas. Otočila jsem na levou stranu. Tam stál Katsuro.
"Nic, jenom se Rina opila." usmála jsem se na Katsura.
"Ukaž já ti pomohu." nabídl se Katsuro. Byla jsem za to ráda.
Taxík za chvíli přijel. Katsuro dal Rinu do taxíka a sám si nastoupil k ní. Já ke spolujezdci. Řekla jsem řidiči adresu Rini a jeli jsme ji uložit do její postele. Katsuro zaplatil taxíkáři a už jsme táhli Rinu k ní domů.
Já jsem našla její klíče a odemkla jsem domovní dveře a pak i hlavní dveře. Katsuro uložil Rinu do její postele. Já napsala vzkaz, že jsem ji s Katsurem odvedla domů. Pak jsem s Katsurem odešla ven.
Venku jsme se s Katsurem dali do řeči. Nebo spíš Katsuro vyzvídal, proč se Rina opila. I když odpověď nejspíš znal.
"Law je prevít." zaklel Katsuro. Chtěla jsem se Lawa zastat, ale nakonec jsem se na to vybodla.
"Bude lepší, když půjdu domů." pronesla jsem ospale i trošku opile.
"Doprovodím tě." řekl rozhodně Katsuro. Chtěla jsem protestovat, ale Katsuro se nenechal přemluvit, tak jsem si povzdychla a oba jsme vyrazili ke mně domů.
Cestou jsme si různě povídali. Hlavně o tom, jak Law dal kopačky Rině. Chtěla jsem mu říct, že lásce člověk neporučí, ale mlčela jsem. Radši. Já totiž, kdy jsem maličko opilá, říkám pravdu. A bála jsem se, abych jsem neřekla něco, čeho bych jsem pak litovala.
Před mým bytem, nebo spíš panelákem u vchodových dveří jsem se s Katsuem loučila. Poznala jsem na něm, že by chtěl jít ven, ale čeká, až mu to navrhnu. Ale to se nedělo.
"Díky za pomoc. Já už teda půjdu." řekla jsem Katsurovi. Katsuro přikývl, počkal až jsem zalezla do baráku a odešel.
Doma na mě čekal Law. Hned mě objal, jakmile jsem otevřela dveře.
"Nemusel ses tak strachovat. Vše je OK." usmála jsem se na Lawa.
"Miluju tě a mám o tebe strach vždycky." vysvětlil mi Law.
"Taky tě miluju." dostala jsem ze sebe a tváře mi zrůžověli. Law na mě chvilku zíral, jak páv. "Je to pravda.Když jsem maličko opilá, říkám pravdu." vysvětlila jsem. Law se ke mně sehnula políbil mě. A já jeho. Pak jsme hupsli pod sprchu a pak do postele. Tam jsme prožívali vášnivou noc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama