Jane&Law - 4. kap.

14. března 2018 v 6:37 | Janey Trafy |  Jane&Law
4. Shledání



Po chvíli ticha promluvila Nami.
"Proč si o tom nikdy s nikým nemluvila?" zeptala se mě Nami a setřela si slzy.
"Protože jsem to u sebe uzavřela do pandořiny skříňky a tak nějak na to zapomněla. Ale co se zmínilo jméno Bagdád, tak se pandořina skříňka otevřela" přiznala jsem a podívala jsem se po ostatních. "Měli bychom jít spát. Zítra nás čeká náročný den." dodala jsem. Všichni s tím souhlasili. Rozloučili jsme se a každý odešel do svého pokoje. Já s Lawem jsem zůstala sama. "Jdu se osprchovat." řekla jsem a vstala jsem. Šla jsem do sprchy. Law jenom mlčel.
Ve sprše jsem byla docela dlouho. Chtěla jsem brečet, ale nešlo to. Ať jsem se snažila sebe víc prostě to nešlo. Když jsem ze sprchy vylezla, šel se osprchovat Law. Law byl do deseti minut hotový.
"Lehnu si na pohovku." oznámil mi Law.
"V pohodě, klidně si lehni vedle mě." řekla jsem, že je mi to jedno, že bude spát vedle mě. Dokonce jsem si to i přála. Ale snažila jsem se nedat nic najevo.
"Jsem chlap." řekl Law a chtěl se uvelebit na pohovce. Tu jeho narážku, jsem chlap, jsem nepochopila. Když v tom někdo zaklepal na dveře. "Jdu otevřít." řekl a šel ke dveřím. Otevřel dveře. V nich stál Tyger a žena. Oba vešli dál.
"Můžeme si promluvit?" zeptal se mě Tyger.
"Jasně, o co jde?" zeptala jsem se a posadila jsem se na posteli. Law si sedl vedle mě.
"Zítra ráno nasedněte na loď a odplujte co nejdál. Bagdád o tobě už ví, Jane, a chce se ti pomstít." řekl pravdu Tyger.
"Promiň Tygere, ale musím to odmítnout. My ho přišli zabít." řekla jsem odhodlaným hlasem, co máme v plánu. "A nebudu na to sama. Jsou tu lidé, kteří mi pomohou." dodala jsem a podívala jsem se na Lawa. Ten jenom přikývl hlavou, že se mnou souhlasí.
"Jak myslíš, ale my tě varovali. Teď musíme jít." řekl Tyger a šel se ženou ke dveřím. Law je doprovodil,a poté zavřel dveře. Já skrčila nohy a mezi kolena jsem položila hlavu.
"Jsi v pořádku?" zeptal se mě Law, když se vrátil. Jenom jsem přikývla hlavu na souhlas. Po chvíli jsem si lehla zády k Lawovi. Law si lehl vedle mě. Cítila jsem jeho pohled na má záda. Zavřela jsem oči a po dlouhé době jsem usnula tvrdým spánkem. Spala jsem celou noc.
V sedm jsem se probudila. Law byl už vzhůru. Seděl na posteli a díval se před sebe.
"Vyspala ses?" hned se mě zeptal Law, aniž by se na mě podíval.
"Jo." přikývla jsem stroze. "Jdeme probudit ostatní, abychom mohli vyrazit co nejdřív. Nechci Lupinovi přidělávat problémy." řekla jsem a postavila jsem se na nohy. Law se taky postavil. Vylezli jsme spolu ven a šli vzbudil ostatní.
Všichni jsme se sešli na chodbě. Lupin pro nás ještě připravil snídani. Všichni jsme se najedli a vydali se na cestu.
Ale při cestě nám cestu překazili vojáci a další známá osoba.
"Michelle." pronesla jsem.
"Dlouho jsme se neviděli, Jane!" pronesla chladně Michelle. "Na ně!" zavelela na své muže, kteří se na nás vrhli. Byl to nečekaný útok, že jsme ani nestačili tasit zbraně. Vojáci nás svázali. Jenže ty řetězy, byli s mořského kamene, které oslabovalo moc ďáblova ovoce. Poznala jsem to tak, že Law byl oslaben. Ale mohl se pohybovat. Nebyl jako Luffy, který si stěžoval, a skoro se nemohl hýbat. Ale nemohl použít svou moc. V tom se ozvalo den den mushi z mé kapsy. Michelle den den mushi vyndala z mé kapsy. Naštěstí fotky zůstaly v kapse.
"Kdo je to?" zeptala se mě Michelle.
"Franky, náš společník, který je na jiném ostrově." odpověděla jsem Michelle.
"Vezmi to, ale jestli uděláš nějakou chybu, je po něm." řekla mi Michelle a dala svou katanu na Lawovo hrdlo. Srdce se mi málem zastavilo. Rozvázali mi ruce a já zvedla hovor.
"Franky?" ozvala jsem se.
"Janey, proč si mi to nikdy neřekla? Když mi to Franky s Brookem řekli, tak se mi málem stavilo srdce." hlas jsem hned poznala. Patřil Luffymu.
"Luffy? Promiň, ale pak až se uvidíme ti vše vysvětlím." řekla jsem překvapeně.
"Kde jste? Čekejte tam na nás. Hned u vás budeme." naléhal Luffy. Všimla jsem si, jak ostří katany víc přitiskla na Lawůvm krk.
"Na Punk Hazardu." zalhala jsem.
"Ale já..." ozval se Franky.
"Ne Franky, jsme teď dorazili na Punk Hazard." včas jsem zarazila Frankyho.
"Hned tam budeme." řekl Luffy a hovor skončil.
"Chytrá holka. Teď razíme dál." rozhodla Michelle. Svou katanu uložila do pochvy. Hodně se i ulevilo.
Putovali jsme celý den. Měli jsem jen jednu přestávku na jídlo a pití. Pak jsme se vydali zase na cestu. Nakonec večer jsme dorazili do velkého paláce.
"Michelle-sama, král chce zajatce přijmout až ráno. Šel si už lehnout." řekl jeden z vojáků Michelle.
"Dobrá. Odveďte je do cely." rozhodla Michelle. A nás vedli do cely, kde byla spousta vězňů. Kteří čekal na smrt. V cele nám sundali pouta a zavřeli nás do cely. Tuto noc jsem zase nezamhouřila oči. Ale nebyla jsem sama. I Zoro s Lawem byli vzhůru. Sanji na chvilku usnul, jinak taky byl vzhůru.
Ráno jsme dostali snídani. Všichni jsme se dali do jídla. Byla to hnusná snídaně, ale všichni jsme nakonec vše snědli.
"Proboha, co je to jídlo?" pronesl Sanji. Nikomu z nás to nechutnalo. Ale přesto jsme jedli všichni.
"To i Luffy vaří líp." pronesla po chvíli Nami.
"Tím tím si moc jistá nejsem." pronesla jsem a jedla jsem dál.
"Tak si ho vyzkoušíme" pronesl Usopp.
"Dobrá a pak posoudíme, kdo vaří líp." souhlasila jsem s Usoppovým návrhem. Nikdo neprotestoval. "Teda, až se s nimi zase setkáme." dodala jsem. Všichni přikývli na souhlas. Law se nijak neangažoval, jedl a poslouchal nás. "Ale nezměnila se." pronesla jsem.
"Ty víš, kdo to vařil?" zeptal se Sanji.
"Jo, to vařila Michelle." odpověděla jsem. Musela jsem se pousmát. Musela jsem se pousmát. "Vždycky jí vaření nešlo." dodala jsem.
"Ty jsi taky vařila?" podivil se Usopp.
"Jo, vařila jsem." přikývla jsem.
"Tak to i ty nám uvaříš něco dobrého." řekla Nami.
"Dobrá, pokud mě k tomu Sanji pustí a nebude mi pomáhat., tak uvařím oběd, nebo večeři. Až se odtud dostaneme." souhlasila jsem.
"Neboj, my Sanjiho zabavíme." slíbil mi Zoro.
"Jsem zvědavý, jestli zvládne krupicovou kaši." pronesl Sanji.
"To není krupicová kaše, ale rýžový nákyp." opravila jsem Sanjiho.
"COŽE?!" vyhrkl Sanji.
"Jo, vážně to není krupicová kaše." pak jsem se najedli mlčky. Po jídle vojáci si vzali misky a příbory. A nás zase spoutali a odvedli nás za Bagdádem.
Všichni jsme stanuli před Bagdádem. Za ty dva roky se vůbec nezměnil. Law byl zase oslaben.
"Koho pak tu máme? Ztracenou ovečku, Jane Mizuki." řekl posměšně Bagdád. Já na něho vrhla nevraživý pohled. V tom se ozvalo den den mushi. Bagdád to vzal.
"Pane, objevila se tu loď Mugiwari." ozval se mužský hlas. Po všech jsem se hned podívala. Lawův obličej byl překvapen.
"Pak ti to vysvětlím." zašeptala jsem Lawovi. Ten jen hlavou přikývl, že rozumí.
"Říkala jsem ti, aby ses nepodřekla!" přiběhla ke mně Michelle.
"Já jim říkala, že jsme na Punk Hazardu a ne tady. Byla jsi u toho." odsekla jsem Michelle. Ta se naštvala a jednu mi vrazila. Má hlava se odklonila na jednu stranu. Ze rtu mi začal téct pramínek krve.
"Michelle, nech ji být. Ještě ji budeme potřebovat." řekl Bagdám Michelle. Michelle se na mě zlostně podívala. Pak odešla na své místo. "Zajmout je." nařídil vojákovi, do den den mushi. Pak ukončil hovor a podíval se na nás. "Odveďte je do cely. Zítra se promluvíme. Až tu budou všichni." rozhodl. Poté nás vojáci zase odvedli do cely, kde nám sundali pouta.
Zase jsme si sedli a začali se na sebe lepit. Vedle mě byl Zoro i Law.
"Ukaž podívám se ti na ten ret." řekl Law, když už měl volné ruce. Hlavou jsem se k němu otočila. Law se podíval na můj ret. Mně bušilo srdce jak o život. "Nic vážného to není. Jen prokouslý ret." oznámil mi. V jeho hlase zněla úleva. Ale té jsem si nevšimla.
"Naše Sunny má pohon ovládaný colou. A když se zapne jumper, dokáže i loď létat. A Franky věděl kde jsme. Ace je zkušený navigátor, takže to znamená, že ho zachránili." vysvětlila jsem Lawovi. Jak je možné, že už tu jsou. Law přikývl hlavou, že rozumí.
"Mugiwara sem přijede?" zeptal se mužský hlas. Všichni jsme se podívali, kdo to je.
"Už je tady a taky je zajali, více-kapitáne." odpověděla jsem mariňákovi, který tu taky byl vězněn.
"Jsem Akainu. Ty neznáš mé jméno?" zeptal se překvapeně mariňák.
"Znám, ale neříkám vám vašimi jmény, ale hodnosti." vysvětlila jsem mu to. V tom se všichni, až na mě, Lawa a Akaina začali smát.
"Vzpomínáte na ten přeřeknutí?" řekl se smíchem Usopp. Došlo mi, čemu se tak smějí. Já jsem se nad tím jenom pousmála. Nebylo mi ještě úplně do smíchu.
"O čem tu mluvíte?" zeptal se naštvaně i nechápavě Akainu.
"Jde o to, že jednou jsem jednomu z vás řekla jiným jménem. Od té doby vám říkám hodností a ne jmény." vysvětila jsem tak nějak stručně.
"Ale výhoda to byla." smál se Zoro. Akainu i Law se na nás dívali nechápavě. Při té vzpomínce jsem se usmála.
"Tak vysvětlí mi někdo co se tu děje?" zeptal se Akainu už naštvaně.
"Dobrá, když to chceš akutně vědět." rezignovala jsem.
"Dřív kapitánovi Smokerovi, když se nám postavil do cesty, řekla jsem mu, hele ty Smorku, nepleť se nám do cesty. Smoker oněměl překvapením a my mezitím zdrhli." práskla jsem to na kapitána Smokera, tedy teď více-kapitána.
"To je neslýchané." pronesl naštvaně Akainu. Law se pousmál.
"To musela být dobrá situace." pronesl s úšklebkem Law.
"Cynik se taky umí smát, jo?" dobíral si Lawa Zoro. Chtěla jsem Zora okřiknout, ale Nami to udělala za mně, ale drastickým způsobem. Praštila Zora po hlavě.
"Taky by se ti nelíbilo, kdybych místo Akainu řekla Akrainu." řekla jsem Akainovi. Ten se na mě podíval s otevřenou pusou. Všichni se začali smát. Já i Law jsem se jenom usmívali. "Vidíš, taky si ztratil řeč. Ted už víš, v jaké situaci byl více-kapitán." dodala jsem. Akainu na tolik ztratil řeč, že se nezmohl ani na slovo. Poté se k nám otočil zády. Ostatní se stále smáli.
"Nevíte, kdy dostaneme další jídlo? Mám už docela hlad." pronesl Usopp, když se vzpamatoval.
"Bude až večeře." pronesla jsem k Usoppovi.
"COŽE?!" vyhrkl Usopp, Sanji i Zoro najednou.
"Je tomu tak proto, aby byli zajatci hubení. Jsou příděly a jen dvakrát denně." vysvětlila jsem jim. Večer, než jsme dostali večeři jsem si povídali, a taky jsem přivedli Luffyho a spol.
"Janey..." zvolal Luffy a chtěl mě obejmout, ale nenašel si cestu ke mně a proto se posadil, aby nepošlapal ostatní lidi.
"Luffy...Aci, jsem ráda, že tě vidím." řekla jsem Acemu radostně. Akainu se na nás zase podíval.
"TY?!" zděsil se Luffy, když spatřil Akaina. Poté jsme dostali večeři.
"Co je to tentokrát?" zeptal se mě Sanji.
"Smaženice." přičichla jsem si jídlu a maličko ochutnala.
"SMAŽENICE?!" vyhrkli všichni, až na Zora, Nami, Usoppa, Sanjiho a Lawa.
"Jo, smaženice. A najezte se." poradila jsem všem. Všichni se dali do jídla. Nebylo to nic extra, ale zasytilo nás to. Při jídle Luffy vyprávěl o záchraně Aceho a já zase dobrodružství na Punk Hazardu a tady na tom ostrově.
"Proč už dřív si mi neřekla, co se ti v minulosti stalo?" zajímalo Luffyho.
"Nechtěla jsem o tom mluvit a byla jsem, a taky jsou tuto svou minulost uzavřela do pandořiny skříňky. Ale teď se ta pandořina skříňka otevřela." vysvětlila jsem. Když vojáci odnesli misky, tak jsem si hlavu opřela o zeď a zavřela jsem oči. V tom jsem měla další vidinu. Vytřeštila jsem oči. Jednalo se o milostný akt.
"Ty jsi měla vidinu, že?" křikl na mě Franky, když si všiml, jak jsem vytřeštila oči.
"O co go?" zeptal se Luffy. Nikdo z nás ještě nespal.
"Víte, jak jsem vám ukazoval ten novinový článek, že se hledá osoba se schopností vidět budoucnost? Tak si myslím, že je to naše Jane." vysvětlil všem Franky.
"Jo, měl si pravdu. Hned, jak si mi řekl, tak hned na to jsem měla vidinu. Viděla jsem shledání s Tygerem." potvrdila jsem tuto teorii Frankyho.
"A nám si nic neřekla." zlobil se na oko Usopp.
"Tak jistá jsem si nebyla. A když mi to Franky říkal, tak jsem mu nevěřila." vysvětlila jsem všem.
"A co si viděla teď?" zeptal se Franky.
"To je moc osobní." pověděla jsem razantně a zakývala jsem hlavou, že to neřeknu.
"Že uvidím tvoje kalhotky? Hohoho." zasmál se Brook. Law se zarazil.

"Něco na tem způsob, ale víc nepovím." řekla jsem razantně. Nikdo mě nenutil o tom mluvit. Naštěstí Nami, Luffy, Usopp, Chopper a Robin usnuli. My ostatní byli vzhůru celou noc. Každý přemýšlel. Já tentokrát myslela na tu svou vidinu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama